Trilogie lunatických žen
* divadlo " Lze odpustit, nelze zapomenout" bylo prvotní pohnutkou k vytvoření trilogie složené ze dvou epilepticky rozmanitých sól a jednoho katarzního duetu. Vše začíná sólem „La femme sans pitié“- nelítostným, brutálním tancem za hranicí bolesti , z něhož se zůčastněným točí hlava a dělají mžitky před očima. Příběhem o nezapomínání, který otvírá hlavní téma trilogie. „Mrtvá romance“ na drásavém hudebním podkladu Jorge W. Boehringhera jen pro tuto nonverbální performance. Duet „Ustel její postel“ se pak konečně dokáže povznést nad trápení myslících hlav a udělat si z nich komické dózy na nesmysly.
La femmne sans pitié
Dvaceti minutové, nonverbální taneční sólo – zpověď „Ženy bez lítosti“. Fyzická báseň, exprese na pokraji vyšinutosti. Soudobé taneční techniky jsou zde drceny artauldovským ritualismem. Očista skrze něžnou agresi.
Obsazení: K. Eva Klimešová
Mrtvá Romance
Když se odhodláte k výpravě do světa stínů, ulpí na vás popel. Příběh o ztrátě, znovunalezení a další ztrátě. O obsesi a odhodlání k cestě tak trochu bez konce. Nebo také o tom, jak chutná čokoláda, když je vám zle.Půlhodinové nonverbální představení spojující prvky pohybového divadla, tance a pantomimy. Hudba, která představení doprovází byla napsaná speciálně pro tento účel.
Obsazení: Pavla Fridrichová Hudba: Jorge W. Boehringer
Ustel její postel
Klauniáda dvou košilatek. Jak jen usnout s hlavou plnou vzpomínek? Jak se s nimi vypořádat, když utloukají mozkovny kladivy mohutnými denno denně? Představení o dvou způsobech vyrovnávání se s dotěrnou osobní historií. Sdílení pomoci, přátelské tanečky, smích v bouři a pláč s červeným nosem v malé komůrce se dvěma postýlkami vede k vytouženým cílům. Či prostě jen k nadhledu.
Obsazení: Pavla Fridrichova, Katerina Eva klimesova
* start-21:00
* Na dolní stagei možnost odreagování při world music již tradičně v režii Afro-nomad sound systemu: http://www.myspace.com/afronomadsound
