- Celkem 8 různě dlouhých filmů mladých tvůrců z FAMU promítneme pod taktovkou jednoho z nich – Petra Každy.
Holička volička / Režie: Kateřina Vrbová, 7 min., hraný, čb Krátký film o nátlaku volební kampaně na hlavu mladé holičky. Agitace na ní číhají všude, ve vousech, v dortíku, v hlavě holičky, holičky – voličky?
Esej na sen psí / Režie: Kateřina Vrbová, 11 min., čb Tento film nás zavede do hlubokého psího snu, kde se ocitáme za hranicemi lidského chápání. Exkurse odhalující povahu sfér fantazií čtyřnožce a jeho obsesi vodou.
Zatmění / Režie: Tomáš Weinreb, 11 min., hraný, barevný Film s vypravěčem, kde slova k hudbě jsou smyšlená a herci spíše loutky. Barokizující fraška o lásce, kde ke katarzi musí dojít.
Antero / Režie: Tomáš Weinreb, 20 min., hraný, barevný a čb Na počátku byla touha. Malba jako výraz přežití. Nenechali ho malovat a on tím hodně trpěl. Ženství, které probouzí cit, má mnoho podob. Grandiózní, snad i mstivý snílek. Bez ženské ruky a přeci žena jako samozřejmost. Schizofrenní Jirka Kohout zvaný Antero pořád ještě maluje.
Reportáž o nenarozené dítěti / Režie: Tomáš Weinreb, 8 min. „Jsem nenarozené dítě. Nenarodil jsem se svým rodičům.“
Hlavní nádraží / Režie: Petr Kazda, 11 min. Co by se stalo, kdyby hrdina filmu Evropa Larse von Triera nedorazil do poválečného německa, ale na Hlavní nádraží současné Prahy?
Jan 007 / Režie: Petr Kazda, 9 min. Spálený hlas Jana Palacha, pořízený krátce před smrtí v nemocnici, tvoří spojnici mezi obrazovou a zvukovou složkou filmu. Mezi minulostí a přítomností. Cílem není soudit čin, ale na základě konkrétního osudu mladého člověka, který sebeupálením protestoval proti nesvobodě a všeobecné společenské situaci v totalitním Československu, jeho připomenutí a probuzení emocí.
Anticoro / Režie: Edita Kainrathová, 5 min. Je realita blázincem nebo blázníme v realitě?
- Konzum (2004, 52 min, Erik Gandini): Hlavní festivalová cena 2004: Barvitý a klipově sestříhaný kritický pohled na konzumní společnost vytvořili autoři jak z materiálu, který natočili během tří let v osmi zemích světa, tak z nejrůznějších televizních archivů. Policejní šiky pochodující proti demonstrantům při antiglobalizačních protestech v Janově roku 2001, plamenný projev Silvia Berlusconiho či argumenty odpůrců Světové banky a MMF jsou synchronizovány s moderní taneční hudbou. Vedle působivých hrátek s efektními obrazy nechávají tvůrci dostatek prostoru radikálním názorům antiglobalizačního gurua Johna Zerzana či záběrům na indické dělníky, kteří v průměru spotřebují třicetkrát méně než běžný občan USA. V humorném a formálně nesmírně hravém dokumentu se podíváme též na prázdné regály a přídělový systém na Kubě, poslechneme si fanatického šéfa Microsoftu Stevena A. Ballmera a také si položíme otázku, zda nás moderní technologie opravdu osvobozuje. Po formální stránce snímek využívá stejnou techniku jako televizní reklama – manipulativní koláž zvuku a obrazu s důrazem na opakování některých motivů. Hlas Fidela Castra vypráví o konzumu, zatímco mladí anarchisté v ženevských ulicích ničí luxusní butiky. George W. Bush z obřího billboardu na newyorském Time Square znovu a znovu opakuje: „Budeme žít v novém světě, ve kterém lidé nenakupují". Manipulace s obrazem a zvukem, neustálé opakování klíčových tezí a celých sekvencí, asociativní skladba a střih do rytmu dynamické hudby Konzum paradoxně (ale zcela vědomě) přibližují reklamě. Ideovým východiskem filmu je tvrzení, že 20% populace spotřebovává 80% zdrojů planety Země.
- film je zapůjčen z filmového archivu Jeden svět, www.clovekvtisni.cz
- start. 20:30
- Na dolní stagei možnost odreagování při world music již tradičně v režii Afro-nomad sound systemu: http://www.myspace.com/afronomadsound
